Národy, národnosti, kmeny a kmenové skupiny v Afgánistánu.
Obrazně řečeno je jich tolik, co údolí ve zdejších horách. Nad menšinami potomků Peršanů, Uzbeků, Tádžiků, Núristánců, Hazárů a dalšími národnostmi, které se dělí na spoustu kmenů a kmenových svazů, převládá národ Paštunů. Hlavními dvěma skupinami Paštunů jsou Duráníjové s centrem v Kandaháru a Chaldžíjové ve městě Ghazní. Historické území Paštunů leží na jihu Afgánistánu, v horách Sulejmánových.
Paštuni se v dávné historii hlásili k potomkům židovského krále Saula, o čemž se dnes v době vlády islámu, neradno rozepisovat. Pár faktů by to ale mohlo podpořit. 1.) Pokud ve starých řeckých, římských a perských záznamech narazíte na hodnocení charakteru Židů, je nejčastěji zmiňována jejich urputnost. Nenapadne mě pro Paštuny přívlastek, který by i jim seděl lépe. 2.) Spočítejte národy, které byly po téměř celou svoji historii v obdobném „mlýnku na maso“, a přesto díky své urputnosti přežily. Znám jen dva - Afgánce a Židy! 3.) Paštun nikdy nezradí Aláha! Stejně tak se Žid nikdy nevzdá svého Hospodina. 4.) Za svou zemi tyto národy bez zaváhání položí i život. (Pokud možno protivníka.)
Název Paštun je odvozen od „pušt“, což je pahorek. Takže něco jako „lidé z pahorků“. Paštunů je z celkového počtu 35 milionů Afgánců zhruba 14 milionů a tvoří tak v pestré směsici kmenů a národností dominantní většinu obyvatelstva. Oddělením Afgánistánu a Pákistánu tzv. Durandovou linií, dlouhou 2 500 km, byl národ Paštunů rozdělen. Za hranicemi země v Pákistánu je v současnosti 31 milionů paštunských soukmenovců. Uvedené počty berte ale s rezervou, sčítání obyvatelstva se tu provádí sporadicky.
Paštuni jsou sunnitští muslimové a řídí se nepsaným mravním kodexem – paštunválí. Ten obnáší pohostinnost a úctu k hostům – melmastiu. Povinnost nabídnutí azylu – nanawatai, zvyk pomsty – badal a udatnost – turab. Pokud vás Paštun přijme do svého domu, jste v naprostém bezpečí. Pohostí vás a dá vám to nejlepší, co má. A to i kdyby se měl zadlužit! Ale pozor již jeden krok od jeho domu jste „harajan“ - cizinec a je úplně jedno, zda jste muslim, křesťan, Ind, či Američan. Poskytnutí azylu, není v žádném případě navázáním přátelství. Na to zapomeňte! Cizinec, to je člověk, co sem nepatří a je pouze jediné - nepřítel.
Život Paštunů je neobyčejně tvrdý. Narozené dítě, sotva spatří světlo světa, tak nastupuje svůj celoživotní boj o přežití. Každé páté dítě se zde nedožije věku pěti let! Průměrný věk mužů zde dosahuje pod padesát let a neustálý stres tu stojí za největším počtem infarktů na světě! Snáze tím pochopíme, že jakákoli možnost přivýdělku je vítaná. Zda legální či nelegální, tak o tom tu není prostor vůbec přemýšlet. Stranou jde i většina mravních zásad. Tady běží o přežití! Smrt je zde očekávána kdykoli a je přijímána jako fakt, nad kterým nemá smysl přemýšlet. A tak se jako dobrý muslim pětkrát denně mechanicky pomodlíte, ale na nějaké ezoterické záležitosti vám už většinou nezbude síla, ani čas.
Příští čtení bude o nelítostném boji o vládnutí v zemi.
g.M. 