Dnes se vydáváme do Negevské pouště navštívit letecké muzeum Hatserim nedaleko města Beer Sheva. Sedmé největší město Izraele s 200 000 obyvateli bylo ještě v 19. stol. tábořištěm Beduínů se stany a jedinou studnou. Po vyhlášení státu Izraele bylo toto strategicky a logisticky důležité město na železniční trati obsazeno egyptskou invazní armádou. 21. října 1948 pak Beer Shevu dobyli Izraelci a od té doby již zůstala v jejich rukou.
Letecké muzeum Hatserim je pod širým nebem a je obrovské. Je to přehlídka letounů od staré československé stíhačky po nejmodernější, nedávno ze služby vyřazené stroje. Tady na bývalé letištní ploše jsme zažili, jak dovede v Izraeli pálit slunce. To musíte sem! Nad betonem se vzduch tetelí, že letadla na konci řady nejsou vidět! A tak v tom šíleném žáru prolézáme nejen expozice, ale i depozitáře, kde se letadla připravují k umístění do muzea. A jelikož hebrejské zákazy umí přečíst málokdo z nás, lezeme i do zakázané části, kde jsou obří stroje ponechány napospas zvědavcům jako jsme my. Giga šroťák, no super zážitek!
V městě Beer Sheva jsme nejblíže k místu bitvy o průsmyk Mitla. V roce 1956 ve válce o Sinaj byl průsmyk ležící padesát kilometrů od Suezu Egyptem tvrdě bráněn a jeho dobytí ze strategického hlediska nebylo pro Izrael nutností. Ariel Šaron si přesto vymohl svolení k vyslání omezené „hlídky“ na průzkum. Podmínkou bylo, že se vyhne jakémukoli vážnému boji. Šaron měl ale myšlení generála Pattona. Do boje, který vyvolal, se nakonec zapojila celá jeho brigáda a průsmyk Mitla dobyla. Šaron opět, jako již mnohokrát v minulosti, prokázal svůj geniální smysl pro vedení boje, ale současně ukázal, že je tím nejobtížněji zvladatelným velitelem z hlediska poslušnosti.
Po dvou hodinách grilování na letištní ploše muzea Hatserim jedeme do Tel Avivu do muzea Izraelských obranných sil - IDF. V bývalých kasárnách je ve dvanácti budovách umístěna kompletní historie IDF. Je to tu ale dost náročné, chtělo by zde mít výklad s průvodcem. Jsou tady k vidění takové klenoty, jako například tzv. „Bangalore torpedo“ určené k likvidaci překážek z ostnatého drátu a pozemních min výbuchem a mnoho dalšího.
V Tel Avivském přístavu se 21. června 1948 odehrála bitva, ve které bojovali Židé proti Židům! Do přístavu tehdy doplula loď Altalena naložená 5 000 puškami, 270 kulomety a velkým množstvím munice. Na palubě bylo též 900 přistěhovalců a mezi nimi mnoho dobrovolníků Irgunu, nyní již tři týdny začleněného do izraelské armády. Irgun však odmítl předat výzbroj armádě s tím, že si ji ponechá pro vlastní bojovou činnost. Ben Gurion na základě svých nezpochybnitelných pravomocí rozkázal loď ostřelovat a dělostřelecký granát způsobil na lodi požár. Jen díky kapitánovi, který včas rozkázal naházet do moře bedny s rozbuškami od granátů, jimiž byla loď naložena, zabránil katastrofě, kterou by exploze lodi městu Tel Aviv způsobila. Byl to chlap na svém místě a navíc se smyslem pro humor. Svědčí o tom jeho odpověď Menachemu Beginovi, veliteli Irgunu, který byl tehdy přítomen na lodi. Když Begin hystericky vykřikl, že neustoupí a že si přeje jít s lodí ke dnu, tak mu kapitán řekl, že hořící loď plná munice nemůže jít ke dnu, ale jen do povětří. Kapitán se pak ještě s hořící a neovladatelnou lodí pokusil vyjet z přístavu. Nevím, zda kapitánovi Altaleny v Tel Avivu postavili pomník, ale určitě by si ho zasloužil.
Jeden brilantní útok na průsmyk vedený proti rozkazu ho dobývat. Jedna bratrovražedná střelba do svých na rozkaz vrchního velitele armády!
g.M.
