I přes rekordní venkovní teplotu se na letošní Drahňovice sjelo v pátek 21. 8. 2020 celkem 27 bojových vozidel. Večer proběhl bouřlivě a v radostném znovushledání starých přátel a spolubojovníků po dlouhé coronavirové pauze.

V sobotu ráno na tradičním briefingu jsme se dozvěděli letošní trasu a už jsme spěchali startovat své vozy a řadit se do konvoje. Letošní mise se odehrávala na Benešovsku a Neveklovsku. Nejprve jsme přebrodili rozbouřený potok v údolí a poté jsme zamířili na Konopiště. Sice po nás nestříleli, zato silničáři na nás vyzkoušeli všechnu svojí těžkou munici, ale všechny objížďky jsme bravurně zdolali. Na Konopišti jsme měli první zastávku u pomníku letců, kde jsme položili kytici a připomněli si celou událost z konce války. Normálně to děláme v dubnu, ale doba normální není a tak jsme měli zpoždění 4 měsíce. Ale zase lepší později než vůbec. Poté jsme zastavili u Váňova statku, kde byla těla letců v roce 1946 exhumována.

Potom jsme vyrazili do obce Úročnice. Zde nás již čekali místní obyvatelé v čele s p. Velíškem. Ten nám zcela působivě představil bývalé cvičiště a střelnici jednotek SS. Ve vsi jsme byli též velmi mile přivítáni a celkem jsme zde včetně prohlídky bunkrů strávili 2 hodiny.

Po rozloučení v Úročnici jsme poklačovali směr Panský rybník v Borovsku. Cesta nás vedla převážně terénem a hlubokými lesy. A zde se začala projevovat nepředvídavost některých řidičů. Zkrátka občas někomu došel benzín. Ropná krize však byla překonána a v plné síle s plnými nádržemi jsme dorazili na Panský rybník. Zde jsme byli vřele přivítáni a naše zdevastovaná těla byla nasycena a napojena. Velmi kvalitní buřty, klobásky a zejména pak ryby na grilu.

Poté jsme se vydali zpět do Drahňovic. Večer pak proběhl klasicky v dobré náladě při poslechu Duck Military Orchestra

Velký dík patří Petrovi Vaněčkovi za vzornou přípravu a každý, kdo se nezúčastnil může jenom litovat.